Velvyslanectví si ale nového člena příliš neužilo, Wadsworth odchází už v říjnu následujícího roku. V komunistickém Československu se pro něj zřejmě nenašlo tolik možností jako v Turecku, odkud přišel a kde zanechal výraznou stopu, zejména získáváním peněz pro vybudování golfových hřišť v Ankaře a dalších městech. K diplomacii se dostal víceméně náhodou v roce 1914, když si jako učitel chemie na Univerzitě v Bejrútu přivydělával na konsulárním oddělení. O tři roky později už pracoval jako diplomat pro mnohá vyslanectví Středního východu a ve východní Evropě. Roku 1941 působil na velvyslanectví USA v Římě, kde marně přesvědčoval Mussoliniho, aby se nepřidával k Hitlerovi. Po nezdaru jednání se postural alespoň o bezpečný odchod všech diplomatických kolegů z Itálie. Stal se prvním vyslancem USA v Libanonu, Sýrii a Iráku. Působil I na Středním východě, jako velvyslanec v Saudském království a Jemenu.