Washingtonská deklarace původně Vznikla jako přímá reakce na návrh císaře Karla I. na federalizaci Rakouska-Uherska a požadovala úplnou samostatnost českého a slovenského národa, spojení Čechů a Slováků v jednom nezávislém státě. Formuluje zásady občanských svobod, vnitřní i zahraniční politiky a státní systém budoucího Československa. Obsah a struktura deklarace jsou ovlivněny americkou Deklarací nezávislosti, francouzskou Deklarací práv člověka a občana, i myšlenkami wilsonismu. Tento základní dokument československého zahraničního odboje, nazvaný Prohlášení nezávislosti československého národa, vznikl ve Washingtonu ve dnech 13. – 16. 10. 1918, I když uvádí jako místo vydání Paříž (sídlo Prozatímní vlády československé). Dokument podepsali profesor T. G. Masaryk, předseda ministerské rady a ministr financí, generál, Dr. Milan Štefánik, ministr národní obrany, a Dr. Edvard Beneš, ministr zahraničních věci a ministr vnitra ve Spojených státech. Jeho definitivní podoba byla doručena Ministerstvu zahraničních věcí Spojených států dne 18. 10. 1918 ve Washingtonu D.C. A k tomuto dni je také datován, ačkoli jako místo vydání uvádí Paříž (sídlo Prozatímní vlády československé). Ve Washingtonu Masaryk bydlel a pracoval v hotelu Meridian Mansions, dnes známém jako Envoy hotel, kde 18. 10. 1918 vyvěsil československou vlajku. V tisku byl dokument publikován následující den, 19. 10. 1918.

Historie vzniku dokumentu se datuje k jaru roku 1918, kdy se T. G. Masaryk vydal z Moskvy přes Sibiř, Koreu, Japonsko a Kanadu do USA, aby zde ovlivnil názory americké administrativy ve prospěch konstituování samostatného státu Čechů a slováků. Triumfálního uvítání se mu dostalo 5. května 1918 od českých a slovenských krajanů v Chicagu a v New Yorku, dále navštívil i československé dobrovolníky ve výcvikovém táboře ve Stamfordu. V průběhu amerického pobytu lobboval za československou samostatnost, setkal se s představiteli politického života, absolvoval řadu jednání s diplomaty akreditovanými v USA zúčastňoval se schůzek krajanů a publikoval v tisku, zejména pak ve Washington Post a New York Times. V Pittsburgu spolu s představiteli českých a slovenských krajanských organizací v USA podepsal 30. května 1918 dohodu o společném státu. Ve Philadelfii byl zvolen prezidentem demokratického sdružení malých středoevropských a jihoslovanských národů a u kopie Zvonu svobody podepsal a vyhlásil jejich deklaraci nezávislosti. Po celkem čtyřech setkáních v Bílém domě ve Washingtonu s prezidentem T. W. Wilsonem, prezidentem USA, dosáhl jeho plné podpory. Americký prezident pak 28. června 1918 veřejně vyhlásil, že jeho země sleduje osvobození slovanských národů z rakouské a německé nadvlády. USA, stejně tak jako předtím Velká Británie a Francie, uznaly 3. září 1918 Č.s.N.R. jako vládu a spojence.