V Březnici vzpomínali na svého rodáka Augusta Geringera, od jehož narození uplynulo sto let. Na přelomu 19. a 20. století ovlivnil život tisíců Čechů, které vzdělával a bavil svými novinami a knihami.

Jeho otec učitel si přivydělával jako knihař a August se u něj řemeslo naučil. U strýce ve Vídni přidal zkušenosti s výrobou módních fotoalb a s obchodem. Po návratu domů se oženil a s manželkou a nákladem českých knih vyrazil na cestu do Chicaga, kde 17.000 Čechů shánělo knihy v češtině. Geringer svůj náklad velmi výhodně prodal, splatil dluhy a ještě si dal stranou finanční rezervu. Vybudoval knihařskou dílnu, vydavatelství a tiskárnu, která jako zázrakem přežila (jako jedna ze tří v celém městě) obrovský požár Chicaga 1871. Vydával časopis Chicagský věstník, který byl rozdáván zdarma a financovala jej inzerce a reklamy, románová díla v sešitech, která odebíralo přes tisíc čtenářů, i první obrázkovou Česko-americkou čítanku. Následoval deník Svornost, týdeník Amerikán (přebíral zprávy z deníku a byl určen především pro venkov a odlehlá místa, kam pošta nebyla schopna doručovat deník) a kalendář Amerikán, nejstarší český kalendář, jenž byl i pomůckou pro hospodaření, učebnicí i zábavou. Přibyl humoristický obrázkový časopis Rarášek a nedělní list Duch času. Od r.1876 si zavedl též obchod s papírovými tapetami a sám se svými dělníky vyzdobil mnoho bytů. Za 55 let své vydavatelské činnosti vydal Geringer více než 200 titulů knih s obsahem vzdělávacím, historickým, vědeckým i zábavným. Celý život dodržoval pravidlo být ráno v práci první a odcházet jako poslední. Pouze jednou v životě si dopřál dovolenou; to když se v r.1895 vydal na několik měsíců do staré vlasti na Národopisnou výstavu českoslovanskou a navštívil I rodnou Březnici.

Dbal o svůj podnik a zaměstnance, ale přispěl I založení Českonárodního hřbitova, Útulny a Sirotčince a Geringerovy noviny byly hlavní oporou českého sokolského hnutí v Americe. Po vypuknutí první světové války se Geringer ihned postavil po bok české politické emigrace v čele s T.G.Masarykem a Svornost zůstala hlavním, důsledným a neochvějným pramenem morální i hmotné podpory českého státotvorného úsilí. Do vlasti posílal tisícové částky, pravidelně přispíval na dobročinnost. Ještě na smrtelné posteli nabádal své děti, aby oznámili veřejnosti, že si na pohřbu nepřeje žádné květiny a ušetřené peníze mají truchlící poukázat na dobročinné účely.