Zdeněk Kopal byl typickým příkladem zázračného dítěte. Ještě mu nebylo ani 15 let, když ho za člena přijala Česká astronomická společnost. O rok později už byl zvolen předsedou odborné sekce pro pozorování proměnných hvězd. V té době už si dopisoval se zahraničními vědeckými kapacitami.

Členem Mezinárodní astronomické unie se stal během vysokoškolských studií matematiky, fyziky a astronomie v Praze. Díky tomu měl otevřené dveře prestižních škol a vědeckých institucí v Británii a Spojených státech. A právě v Americe se Kopal po uzavření Mnichovské dohody usadil.

Od roku 1942 spolupracoval na řešení balistických výpočtů pro americké námořnictvo, aby se po válce přidal k programu Apollo. A že nebyl jen do počtu, dokazuje, že mu NASA věnovala vzorek měsíčního prachu. Prof. RNDr. Zdeněk Kopal, DSc., si ho nenechal, vysypal ho symbolicky na hrob spisovatele Julese Vernea.

Hlavní těžiště jeho práce spočívalo v analýze světelných křivek, takzvaných zákrytových dvojhvězd, která mu vynesla mezinárodní věhlas. Prokázal například, že těsné dvojhvězdy nemají kulový tvar, ale jsou gravitací deformovány do tvaru kapky.

Astronom Zdeněk Kopal zemřel 23. července 1993 v Británii. Jeho ostatky jsou uloženy na vyšehradském Slavíně.