Stalo se tak 6. dubna 1941 v Dělnickém domě v New Yorku. Československý pěvecký sbor pod vedením Jaroslava Ježka zpíval převážně českou klasiku. Po úspěchu koncertu projevilo zájem o sborový zpěv mnoho krajanek. Výsledkem bylo samostatné vystoupení ženského sboru Zpěvokol již v prosinci téhož roku. Mezi členkami sboru našel i svou manželku Frances. O tom, jak velkou roli hrál Jaroslav Ježek v krajanském životě amerických Čechů, svědčí slova smutečního projevu jednoho z řečníků během jeho pohřbu: „Přišel jsi mezi nás, dělníky a dělnice. Učil jsi nás zpívat. Dělal jsi to s láskou, pochopením a trpělivostí. Vykonal jsi velký kus obětavé, ačkoli ještě dnes ne plně uznané národní práce, za kterou ti náš zdejší lid zůstane vděčný.“